|
|
Vliv fyzioterapie a režimových doporučení na terapii lymfedému
KRÁTOŠKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lymfedému a vlivu fyzioterapie a režimových doporučení na tento druh otoku. V teoretické části své bakalářské práce v první kapitole popisuji anatomii lymfatického systému. Druhá kapitola se pak zabývá samotným lymfedémem, jeho rozdělením, klinickým obrazem, diagnostickými metodami a komplikacemi lymfedému, které mohou nastat. Velmi důležitou podkapitolou je také terapie lymfedému, a právě zmiňovaná režimová doporučení. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu a následnou tvorbou kazuistik. Byly vybrány čtyři pacientky s lymfedémem, u kterých jsem sledovala ob-vody dolních končetin v souvislosti s režimovými doporučeními a fyzioterapií. Tyto údaje byly porovnány se subjektivními pocity pacientek a následně byl výzkum vy-hodnocen. Hlavním cílem práce bylo přiblížit možná režimová doporučení při terapii lymfedému a zhodnotit jejich vliv na chování otoku. Výzkum ukazuje, že i částečné dodržení navržených doporučení má na snížení otoku končetin vliv.
|
|
|
Fyzioterapie po operaci prsu
Knapová, Kristýna ; Břízová, Marie (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
bakalářské práce: Cílem této práce je popsat problematiku operací karcinomu prsu a roli jakou v této oblasti zaujímá fyzioterapie. Teoretická část práce popisuje základní anatomii prsu, definuje karcinom prsu, jeho diagnostiku, rizikové faktory, formy, způsoby šíření a příznaky onemocnění. Pro prevenci a léčbu pooperačních komplikací má velký význam včasná a dlouhodobá fyzioterapie pacientek. Další kapitola popisuje cíle fyzioterapie, kineziologický rozbor pacientek a nejčastěji využívané terapeutické techniky. Poslední kapitola se věnuje psychologickému aspektu terapie a potvrzuje významný vliv psychiky na výsledky léčby a na kvalitu života pacientek. Praktická část má za cíl analyzovat fyzický stav pacientek po operaci prsu a posoudit vliv fyzioterapie na průběh léčby a prevenci vzniku pooperačních komplikací. Druhým cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o karcinomu prsu a možných pooperačních komplikacích. Pro splnění cílů byly zpracovány kazuistiky dvou pacientek, které podstoupily záchovnou operaci prsu s odebráním několika podpažních uzlin. Zároveň byl oběma pacientkám předán a vysvětlen edukační materiál, který poskytuje Klinika rehabilitačního lékařství při propuštění z nemocnice. Pacientky byly požádány, aby tento materiál zhodnotily. Pacientky potvrdily, že současný edukační...
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
|
Fyzioterapie po operaci prsu
Knapová, Kristýna ; Břízová, Marie (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
bakalářské práce: Cílem této práce je popsat problematiku operací karcinomu prsu a roli jakou v této oblasti zaujímá fyzioterapie. Teoretická část práce popisuje základní anatomii prsu, definuje karcinom prsu, jeho diagnostiku, rizikové faktory, formy, způsoby šíření a příznaky onemocnění. Pro prevenci a léčbu pooperačních komplikací má velký význam včasná a dlouhodobá fyzioterapie pacientek. Další kapitola popisuje cíle fyzioterapie, kineziologický rozbor pacientek a nejčastěji využívané terapeutické techniky. Poslední kapitola se věnuje psychologickému aspektu terapie a potvrzuje významný vliv psychiky na výsledky léčby a na kvalitu života pacientek. Praktická část má za cíl analyzovat fyzický stav pacientek po operaci prsu a posoudit vliv fyzioterapie na průběh léčby a prevenci vzniku pooperačních komplikací. Druhým cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o karcinomu prsu a možných pooperačních komplikacích. Pro splnění cílů byly zpracovány kazuistiky dvou pacientek, které podstoupily záchovnou operaci prsu s odebráním několika podpažních uzlin. Zároveň byl oběma pacientkám předán a vysvětlen edukační materiál, který poskytuje Klinika rehabilitačního lékařství při propuštění z nemocnice. Pacientky byly požádány, aby tento materiál zhodnotily. Pacientky potvrdily, že současný edukační...
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutického ovlivnění lymfedému u žen po ablaci prsu
JANÍKOVÁ, Anna
V mé bakalářské práci se zabývám závažným onemocněním, kterým je karcinom prsu. Věnuji se problematice lymfedému po ablaci prsu. Cílem práce je popsat v teoretické části problematiku onemocnění. Zaměřuji se na komplikace po léčbě, především na lymfedém, který se vyskytuje po ablaci prsu často. V praktické části jsem u pacientek sledovala lymfedém v závislosti na cvičení a dalších možnostech jeho léčby. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum jsem prováděla na třech pacientkách, které mají za sebou léčbu chirurgickou, radioterapii i chemoterapii. Všechny tři pacientky prodělali léčbu před dvěma až třemi lety. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu. Použila jsem metodu rozhovoru, anamnézu, kineziologický rozbor a také analýzu zdravotnické dokumentace. Výsledky jsem zpracovala formou kazuistik, první na začátku mého pozorování a druhou po třech měsících. Tímto pozorováním jsem ověřila mou hypotézu. Cvičením a dodržováním daného režimu dochází ke zmenšení lymfedému. Práce může být využita pro fyzioterapeuty, další zdravotnické pracovníky ale i pro pacientky.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s lymfedémem
DUŠKOVÁ, Lucie
Současný stav Tato bakalářská práce nese název "Úloha sestry v péči o pacienty s lymfedémem". A jak již z názvu vyplývá, tak je zaměřena na roli, kterou má sestra v péči o pacienty trpící lymfedémem. Lymfedém je onemocnění lymfatického systému, který není schopen dostatečně odvádět lymfu, a tím v organismu lymfa stagnuje a vytváří lymfatické otoky. Lymfedém může být vrozený, v takovém případě jde o lymfedém primární. Pokud hovoříme o sekundárním lymfedému, znamená to, že lymfedém byl zapříčiněn porušením lymfatického systému. Příčinami sekundárního lymfedému mohou být chirurgické zákroky, při kterých je nezbytný zásah právě do lymfatického systému, nejčastěji to bývá zásah do sentinelových uzlin. Dalšími výkony, které zvyšují riziko vzniku lymfedému, jsou radioterapie, chemoterapie, iatrogenní poškození, nebo i úrazy. Nejčastějšími příčinami jsou právě chirurgické zákroky, kterými nejčastěji jsou ablace prsu, nebo onkogynekologické operace. Cíl práce, Pro výzkumnou část bakalářské práce byly zvoleny dva cíle: Zmapovat úlohu sestry v péči o pacienta s lymfedémem z pohledu sestry a zmapovat úlohu sestry v péči o pacienty s lymfedémem z pohledu pacienta. Metodologie Pro dosažení prvního cíle jsme zvolili techniku šetření kvalitativního výzkumu, kterou byly hloubkové rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo šest sester z gynekologického a chirurgického oddělení v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.. Pro dosažení druhého cíle jsme opět zvolili techniku kvalitativního výzkumného šetření formou hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor v tomto případě tvořilo šest pacientů, trpících lymfedémem. V rámci výzkumu bylo celkem provedeno čtrnáct rozhovorů, které se uskutečňovaly od března do června roku 2017. Všichni respondenti pocházeli ze středočeského kraje z okolí Benešovska. Po přepsání rozhovorů do Microsoft Word byla data kategorizována a zpracována otevřeným kódováním. Výsledky Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie výsledků rozhovorů se sestrami. Kategorie Znalosti sester o dané problematice, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče a Edukace pacientů po rizikovém zákroku. Z výsledků rozhovorů s pacienty vzniklo kategorií pět. Kategorie Vznik lymfedému, Léčba lymfedému, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče a Edukace o prevenci. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat úlohu sestry v péči o pacienty s lymfedémem z pohledu sestry, ale i z pohledu pacienta a důkladněji prostudovat problematiku lymfedému a specifika péče o pacienty s tímto onemocněním. Dále je zaměřena na edukaci sestrou o primární prevenci. Z analýzy získaných dat byly zjištěny nedostatky v edukaci a obecně v primární prevenci, proto byla vytvořena informační brožura pro sestry.
|
|
| |
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
| |
|
|
Lymfedém horní končetiny jako komplikace po kurativní radioterapii pro nádor prsu
LOUDA, Marek
Lymfedém horní končetiny je závažnou komplikací léčby karcinomu prsu. Tato práce se zabývá vznikem otoku horní končetiny po prodělané kurativní léčbě karcinomu prsu. Práce popisuje terapii karcinomu prsu, metody terapie a léčebné záměry. Vysvětluje co je disekce sentinelové uzliny a možné komplikace po jejím odstranění. Protože radioterapie je nedílnou součástí léčby karcinomu prsu jsou zde uvedeny frakcionační režimy, dávky záření, ozařovací objemy a ozařovací techniky. Cílem práce bylo zhodnocení lymfedému horní končetiny u pacientek po disekci axilárních uzlin a pacientek po disekci sentinelové uzliny a po následném adjuvantním ozáření. Výzkumnou otázkou bylo, zda disekce pouze disekce sentinelové uzliny redukuje vznik lymfedému horní končetiny nezávisle na rozsahu a dávce záření. Metodika spočívala ve sběru dat pacientek s karcinomem prsu v Nemocnici České Budějovice a.s. a následném porovnání s údaji z odborné literatury.
|
host ::
RSS.